Transformace reklamního průmyslu k lepšímu
Kolik lidí v dnešní době má v oblibě reklamy? Moc jich pravděpodobně nebude. I tak jich ale pořád přibývá, a to jak na internetu, tak ve veřejných prostorech. Někdy nám jsou dokonce i přímo vnucovány. V boji proti nim jsme dokonce vyvinuli do prohlížečů blokátory, díky kterým si můžeme většinu času brouzdat internetem, jako by žádné reklamy nebyly. Pro pochopení současnosti je ale potřeba se vrátit o pár desetiletí zpátky.
A začneme klasickou ekonomickou poučkou: „Žádný oběd není zadarmo.“, nebo s více lidovým: „Bez peněz do hospody nelez.“ Pokud se ale podíváme na to, jaká očekávání máme ve spojení s internetem, pravděpodobně mezi nimi není to, že si s sebou máme brát peněženku, resp. kartu. A v rozporu těchto dvou realit nám vzniká potřeba reklamy. Ta dokáže uspokojit zájmy inzerentů i poskytovatelů prostor, je to ale na úkor zákazníků. Nějakou dobu byly sice internetové služby z většiny zdarma, po určité době ale začaly přecházet právě na reklamní model, následně začali nabízet předplatné, které uživatele reklam zbaví, a v roce 2024 začal Seznam uplatňovat strategii „souhlas, nebo zaplať!“ – uživatel buď zaplatí, nebo bude muset souhlasit s profilováním pomocí cookies. To už podle mě naznačuje v určitém smyslu konec „internetu zadarmo“.
Jde vůbec nějak vyřešit problém s reklamami bez toho, abychom museli platit? Jde, ale rozhodně se nejedná o řešení jednoduchého rázu. Nabízí se možnost přestat jako společnost reklamy všeobecně tolerovat, a místo toho jim vyhradit vlastní prostor, který budou moct lidi dobrovolně navštěvovat. Nemyslím si totiž, že reklamy jsou nutně zlé, nebo naopak dobré. Odliv financí z prostředí internetu by ale pravděpodobně znamenal ztrátu spousty služeb, které považujeme za samozřejmé, takže bez placení to, stejně jako všude jinde, nakonec dost možná stejně nepůjde.